Autor: Karas

Lednová inflace prudce poklesla – oproti prosincovým 6,9 % klesla více než o polovinu a v lednu dosahovala 2,3 %. Jedná se o hodnotu, která se blíží dlouhodobému cíli ČNB, a sice dvouprocentní inflaci. Tento pokles předčil i očekávání samotné centrální banky, která sice očekávala zásadní pokles inflace, ta se ale měla pohybovat okolo 3 %. K zásadnímu poklesu inflace mělo dojít proto, že právě v lednu odezněl efekt úsporného energetického tarifu, který v předchozích měsících inflaci uměle navyšoval.

Nižší inflace neznamená, že mají Češi vyhráno. ČNB, která v minulém týdnu snížila o 0,5 procentního bodu i základní úrokovou na 6,25 %, zůstává nadále ostražitá pro případ, že by se inflace opět vymkla kontrole. Nicméně očekávaný lednový proinflační vliv v podobě přeceňování zboží, a to i v souvislosti se změnami v daňových předpisech, se neprojevil v takové míře, jak se očekávalo. Meziměsíčně vzrostly v lednu ceny jen 1,5 % Celkově se v letošním roce počítá s průměrnou roční inflací 2,6 %.

Příspěvek Inflace zásadně poklesla na 2,3 % pochází z Parker & Hill

Bankovní rada ČNB opět rozhodla o snížení základní úrokové sazby. Na únorovém měnověpolitickém jednání sazbu snížila o dalšího půl procentního bodu, tedy na 6,25 %. Zatímco při měnověpolitických jednáních v posledním čtvrtletí loňského roku nebyl sentiment pro snižování sazeb zcela jednoznačný, nyní se trend obrací. Jedním z důvodů je, že ČNB podle své poslední prognózy očekává lednovou meziroční inflaci okolo 3 %, tedy výrazně níže než koncem roku, kdy činila 6,9 %. Celkově se letos očekává průměrná inflace ve výši 2,6 %.

Je tak pravděpodobné, že ČNB bude základní úrokovou sazbu snižovat i nadále, ačkoli snižování bude odviset od toho, jestli i inflace bude nadále klesat dle očekávání ČNB. Ta ale reaguje i na nezbytnost rozhýbat českou ekonomiku, které dlouhodobě vysoká základní úroková sazba neprospívá. Centrální banka byla dokonce nucena zhoršit odhad ekonomického růstu v letošním roce z 1,2 % na 0,6 %. Vedle zahraniční poptávky je klíčovým určujícím faktorem pro ekonomický růst také domácí spotřeba – domácnosti vzhledem k cenám a obavám z dalšího ekonomického vývoje méně utrácejí a více spoří. Se snižující se základní úrokovou sazbou se ovšem brzy začne snižovat i atraktivita spoření, což by mohl být impuls ve prospěch ekonomického růstu.

Příspěvek ČNB snížila základní úrokovou sazbu na 6,25 % pochází z Parker & Hill

Bitcoin začátkem týdne krátkodobě přesáhl hranici 50 000 USD. Hodnota kryptoměny sice od té doby opět klesla (v čase publikace se pohybuje okolo 49 580 USD), psychologická hranice nicméně byla alespoň dočasně pokořena – bitcoin se vyšplhal nejvýše od prosince roku 2021. K historickému maximu z listopadu 2021 ovšem kryptoměně stále chybí přibližně 19 000 USD.

Jedním z důvodů pro růst hodnoty kryptoměny zřejmě je, že kryptoměna se zpožděním reaguje na schválení jedenácti spotových ETF ze strany amerického regulátora, která zvýšila atraktivitu kryptoměny pro nové investory (připomeňte si zde). Řada z nich se bitcoinu a kryptoměnám obecně dosud vyhýbala kvůli nedostateční regulaci, kterou ovšem právě bitcoinové ETF do decentralizovaného kryptosvěta přináší.

Tento krok, ke kterému regulátor přistoupil ani ne před měsícem, z počátku paradoxně nevyvolal růst ceny – zřejmě i proto, že schválení ETF předcházela rychle se šířící fáma o dřívějším schválení a investoři typicky z řad těch, kteří do bitcoinu zatím neinvestovali, si potřebovali informace o novém druhu aktiva důkladně ověřit. Spotová bitcoinová ETF si však již našla své příznivce, v tuto chvíli v nich je investováno okolo 2,8 mld. USD. Pozadu tento týden nezůstává ani dvojka mezi kryptoměnami – ether přesáhl 2 600 USD (v čase publikace přibližně 2 639 USD) a růst zažívají i akcie společností exponovaných vůči kryptoměnám.

Příspěvek Bitcoin krátkodobě překonal hranici 50 000 USD pochází z Parker & Hill

Americká Meta Platforms zveřejnila hospodářské výsledky za poslední čtvrtletí loňského roku a s nimi i za celý rok. V posledním čtvrtletí meziročně ztrojnásobila čistý zisk, a to z 4,7 mld. USD na více než 14 mld. USD. O nebývale příznivé výsledky se hodlá podělit s akcionáři – vůbec poprvé vyplatí akcionářům dividendu. Za každou drženou akcii dostanou akcionáři 50 centů. Akcie technologického giganta reagovaly na oznámení hospodářských výsledků i výplaty dividendy růstem hodnoty o 15 %.

V celém loňském roce Meta Platforms dosáhla čistého zisku 39,1 mld. USD, což je meziroční nárůst o 69 %. Tržby pak vzrostly o 16 % na celkem 134,9 mld. USD. Na hospodářských výsledcích se zásadně podepsaly příjmy z reklamy, které dle odborníků letos zaznamenaly větší oživení. V návaznosti na příznivou bilanci zahájí Meta Platforms také program zpětného odkupu akcií od svých akcionářů v hodnotě 50 mld. USD.

Příspěvek Meta poprvé vyplatí akcionářům dividendu, reaguje na úspěšný čtvrtý kvartál pochází z Parker & Hill

Eurostat zveřejnil předběžná data o lednovém vývoji inflace v eurozóně. Inflace klesla o jednu desetinu procentního bodu na 2,8 %. Meziměsíčně pak ceny klesly o 0,4 procentního bodu. Takový vývoj analytiky Evropské centrální banky (ECB) nijak nepřekvapil a nadále se tak předpokládá, že ECB by mohla v první polovině letošního roku přikročit ke snižování základní úrokové sazby, neboť inflace se již od předloňské hodnoty 10,6 % pomalu ale jistě blíží dlouhodobému cíli ECB, kterým je stejně jako v případě ČNB dvouprocentní inflace. V tuto chvíli se uvolnění měnové politiky ECB očekává v dubnu nebo v červnu dubna do června.

Nejvyšší inflace v eurozóně dosáhlo v lednu Estonsko s 5% inflací, relativně vysoká inflace jen těsně pod pěti procenty byla i v Chorvatsku. Naopak nejnižší inflaci v eurozóně má Finsko a Itálie, kde je inflace výrazně pod dlouhodobý měnovým cílem ECB, a sice nižší než 1 %. Česká inflační data za leden zatím nebyla zveřejněna, v prosinci ovšem inflace dosahovala 6,9 % (připomeňte si zde).

Příspěvek Lednová inflace v eurozóně klesla na 2,8 % pochází z Parker & Hill

ČSÚ zveřejnil předběžnou analýzu vývoje české ekonomiky v loňském roce. Podle ČSÚ česká ekonomika loni klesla o 0,4 %. Přitom ale není v technické recesi – v posledním čtvrtletí si připsala růst o 0,2 % a jsou tu důvody pro zachování rostoucího trendu. Od vzniku ČR je to pošesté, kdy ekonomika zakončila rok s celkovým poklesem. V evropském srovnání jde spíše o slabší výsledek – celá EU zaznamenala v loňském roce mírný růst – 0,5 %. Výsledek je nicméně stále lepší než v pandemickém roce 2020.

Podle odborníků je hlavním důvodem pro pokles ekonomiky inflace a z ní pramenící snížení spotřeby domácností, které se naučily šetřit nejen s energiemi, ale napříč celým spotřebním košem. Naopak většímu propadu zabránila zahraniční poptávka – významnou složkou byl automobilový průmysl. V posledním čtvrtletí loňského roku se nicméně na růstu ekonomiky projevila právě nově ožívající spotřeba domácností, kterou by v letošním roce měl podpořit i dlouho očekávaný růst reálných mezd. Právě proto jsou analytici optimističtí, že by česká ekonomika mohla růst i v dalším období.

Příspěvek Česká ekonomika loni klesla o 0,4 % pochází z Parker & Hill

Do Senátu postoupil návrh novely zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML zákon – zákon proti praní špinavých peněz). Ta má rozšířit okruh subjektů, kterým ze zákona vznikají v rámci jejich činnosti povinnosti. Zároveň se také přitvrdí sankce za nedodržení těchto povinností.

AML zákon zejména vytváří podmínky pro prověřování skutečných majitelů právnických osob, majetku a podezřelých transakcí. Povinnosti z něj plynou těm subjektům, které provádějí transakce zneužitelné pro praní špinavých peněz. Typicky jde o úvěrové instituce a realitní kanceláře, ale třeba i auditory a správce svěřenských fondů.

Podle novely by do této skupiny měli přibýt také restrukturalizační správci a provozovatelé online loterie a online binga. Zároveň se horní hranice pokuty za neprovedení kontroly podle AML zákona má zvýšit ze 100 000 korun na 1 milion korun, aby získala větší odstrašující účinek. Na druhou stranu dostanou povinné osoby možnost ve výjimečných případech neprovést kontrolu, a to za předpokladu, že by podle nich kontrola byla varováním před Finančním analytický úřadem (FAÚ). V takovém případě ovšem budou muset ihned oznámit neprovedení kontroly právě FAÚ.

Příspěvek V legislativním procesu jsou nová pravidla proti praní špinavých peněz pochází z Parker & Hill

ČBA zveřejnila svou statistiku Hypomonitor za prosinec 2023. Ta kromě meziměsíčních dat tentokrát obsahuje i shrnutí za celý uplynulý rok. V rámci hypotečních úvěrů loni banky půjčily klientům celkem 150 miliard Kč, což je o čtvrtinu méně než loni. Průměrná úroková sazba pak v prosinci klesla na 5,65 %. Paradoxně se jedná o menší pokles než v předcházejících měsících, kdy sazba klesala o 0,03 procentního bodu, a to navzdory, tomu, že v prosinci jsme zaznamenali snižování sazeb u vybraných hypoték ze stany komerčních bank (připomeňte si zde).

První polovina loňského roku byla z hlediska objemu hypoték meziročně více než o polovinu slabší, druhá naopak více než o polovinu silnější. Je to dáno tím, že právě v polovině roku 2022 začaly výrazně růst úrokové sazby, zdražovat hypotéky a hypoteční trh tak postupně zamrzal. Naopak od konce loňského roku, kdy úrokové sazby dosáhly vrcholu, sazby postupně klesají a ve druhé polovině loňského roku už pomalu začal hypoteční trh opět ožívat – ačkoli k dosažení objemu z let před pandemií mu stále chybí přibližně třetina.

V letošním roce se očekává postupné snižování sazeb, které podpoří i snižování základní úrokové sazby ze strany ČNB, zahájené v prosinci 2023. Postupně se bude stále víc projevovat odložená poptávka lidí, kteří už rok a půl čekají na dostatečné snížení úrokových sazeb hypoték, aby dosáhli na financování vlastního bydlení.

Příspěvek Objem hypoték loni dosáhl 150 miliard Kč, meziročně o čtvrtinu méně pochází z Parker & Hill

Finanční správa zveřejnila statistiky o paušální dani. K té se letos mohli podnikatelé přihlásit do 10. ledna. Učinilo tak 31 900 subjektů, celkem tedy daň v paušálním režimu bude platit okolo 125 000 subjektů. Přibližně 6 900 subjektů naopak režim paušální daně opustilo – buď upřednostnili jinou formu zdanění, nebo byli jedněmi z 280 000 živnostníků, kteří podnikání ukončili úplně.

Jako největší výhoda paušální daně je vnímáno snížení administrativy a může jejím prostřednictvím docházet i k optimalizaci daňové zátěže, i když k tomu daň primárně sloužit nemá. Její poplatníci jsou rozděleni do tří příjmových pásem. Do milionu korun ročně platí letos obecně měsíční zálohu 7 498 Kč, do jednoho a půl milionu korun ročně platí 16 745 Kč a do dvou milionů korun platí obecně 27 139 Kč – první zálohu už by měli mít touto dobou zaplacenou, je splatná do 20. dne v měsíci.

S ohledem na zastoupení činností v celkových příjmech a na to, zda je možné na ně uplatnit osmdesátiprocentní či šedesátiprocentní výdajový paušál (hodnotí se, zda tyto činnosti tvoří alespoň 75 % všech příjmů), je ale možné přesunout se do nižšího pásma. Nejpočetnější je skupina poplatníků v prvním pásmu. Všem poplatníkům se paušální daň vyplatí zejména tehdy, pokud využívají minimum odečitatelných položek, slev na dani a daňových zvýhodnění (na děti, manželku, zvýhodnění na hypotéku aj.)

Příspěvek K paušální dani se letos přihlásilo 31 900 nových subjektů pochází z Parker & Hill

Od začátku roku 2024 zavedla americká IRS povinnost obchodních společností hlásit transakce prováděné v kryptoměnách přesahující hodnotu 10 000 USD. Společnosti měly při přijetí kryptoměn v hodnotě nad 10 000 USD povinnost oznámit IRS identifikační údaje plátce a další detaily o transakci do 15 dnů od jejího uskutečnění – v opačném případě by se dopustily trestného činu. Pro účely ohlašovací povinnosti tak IRS postavila tato digitální aktiva naroveň klasickým fiat měnám – tam je povinnost hlásit transakce nad 10 000 USD dlouhodobě platná. Po dvou týdnech bylo ovšem opatření pozastaveno.

IRS k tomuto opatření vedly obavy ze zneužívání kryptoměn k obcházení daňových povinností. Odpůrci tohoto opatření nicméně poukazovali na praktickou nemožnost splnit nové povinnosti – například mineři, kteří vytěží objem kryptoměny nad 10 000 USD, fakticky nemohou ohlásit původce transakce. Stejně tak by toto nebylo možné při směně kryptoměny za jinou kryptoměnu v hodnotě nad 10 000 USD prostřednictvím decentralizované burzy. Zároveň se pochybnosti objevily i u samotného určování hodnoty transakce vzhledem k možnosti nárazové systémové změny hodnoty. IRS tedy nyní pracuje na vyřešení sporných otázek, aby mohla povinnost obnovit.

V souvislosti s digitálními aktivy byla zavedena ještě samostatná ohlašovací povinnost pro e-commerce platformy a platební nástroje typu PayPal, respektive jejich uživatele, kteří obdrží za zboží nebo služby platby v kryptoměnách nebo fiat měnách přesahující celkovou hodnotu 5 000 USD za rok. K pozastavení předpisu o oznamovací povinnosti tedy v tomto případě nedošlo, prodávající na těchto platformách nicméně nemají povinnost dodržet lhůtu 15 dní a zároveň nemusí uvádět původ transakcí – pouze je budou muset ohlásit v rámci daňového přiznání za letošní rok, tedy v roce 2025. 

Příspěvek IRS pozastavila povinnost společností ohlašovat transakce v kryptoměnách nad 10 000 USD pochází z Parker & Hill