Svěřenský fond je zvláštní forma majetku, který zakladatel ze své vůle vyčlenil ze svého jmění, aby byl spravován samostatně a odděleně. Jedná se o velmi specifický institut, který přináší množství benefitů, a který lze použít pro různé účely.
Formálně jsou svěřenské fondy do jisté míry pouze majetkem, který spravuje svěřenský správce. Ačkoliv svěřenský fond naplňuje určité znaky fundace, jedná se o majetek bez právní subjektivity. Svěřenský fond tedy není právnickou osobou, nýbrž specifickou entitou svého druhu.
Založení svěřenského fondu
Svěřenský fond vzniká rozhodnutím zakladatele o založení svěřenského fondu. Toto rozhodnutí ve formě notářského zápisu je podkladem pro vznik svěřenského fondu spolu s tzv. statutem svěřenského fondu, který upravuje veškeré náležitosti fondu.
Ve statutu, který rovněž musí být vyhotoven notářským zápisem, je uvedena zejména osoba svěřenského správce, který po vzniku fondu nakládá s jeho majetkem. Dále je zde popsán účel fondu, obmyšlené osoby (beneficienti), způsob plnění beneficientům a další postupy co do zacházení s majetkem svěřenského fondu a správou fondu.
Na tomto místě je nutné uvědomit si, že svěřenské fondy zpravidla upravují nakládání s majetkem zakladatele po jeho smrti či vznikají z důvodu efektivní ochrany rodinného majetku. Je tedy stěžejní upravit ve statutu svěřenského fondu veškeré otázky související s fungováním fondu na dlouhá desetiletí.
Mnohdy není jednoduché nastavit přesná pravidla pro situace, které mohou nastat v budoucnu. Je však možné upravit postupy, které umožní v budoucnu vypořádat se prakticky s jakoukoliv možnou situací.
Účel svěřenského fondu může být soukromý či veřejně prospěšný. V případě soukromého účelu se jako majetek vyčleňují zpravidla nemovitosti či jiná aktiva, dále pak obchodní společnosti či jejich podíly. V případě společnosti s ručením omezeným vyčleněné do svěřenského fondu je nutné, aby svěřenský správce vykonával efektivní správu k zachování, resp. rozšiřování majetku fondu.
Za svěřenský fond jedná navenek svěřenský správce, který je ke správě pověřen zakladatelem svěřenského fondu. Svěřenský správce má tedy velkou odpovědnost, nicméně pravidla a pokyny mu určuje právě zakladatel prostřednictvím statutu svěřenského fondu.
Cena svěřenského fondu
Jak již bylo uvedeno, svěřenský fond vzniká na podkladě notářského zápisu, čili je nutné z hlediska nákladů na založení počítat také s příslušným notářským poplatkem. Celková cena za založení svěřenského fondu je závislá zejména na složitosti a rozsahu práce na statutu fondu.
V případě rozsáhlých a podrobně upravených statutů jsou náklady na založení svěřenského fondu logicky vyšší. Náklady mohou být také ovlivněny majetkem fondu při jeho založení, jelikož od tohoto se odvíjí i výše notářského poplatku. Více informací ohledně přesné ceny Vám připravíme na základě Vašich informací.
Svěřenské fondy se po přijetí nového občanského zákoníku staly výraznou součástí domácího prostředí, jelikož umožňují relativně snadné a rychlé zabezpečení majetku. Pomocí svěřenských fondů lze efektivně obejít množství nástrah a nepříjemností plynoucích z podnikání či konkurenčního boje.
Pro správné fungování je však nutné poradit se s odborníkem a zvážit veškeré možnosti a opatření, aby bylo možné plně dosáhnout požadovaného účelu. A právě u nás najdete odborníky s praxí ve zřizování svěřenských fondů.
Svěřenské fondy a dědictví
Zřídit svěřenský fond jde jak za života jeho zakladatele, tak i okamžikem jeho smrti, kdy se jedná o tzv. testamentární svěřenský fond neboli svěřenský fond pro případ smrti. V případě jeho založení během života je takto vyčleněný majetek kompletně mimo následnou pozůstalost, jelikož byl již za jeho života oddělen od jmění zakladatele. V takovém případě tak i po jeho smrti fond dále, v nezměněné formě, existuje, je spravován a beneficientům z něj plynou výnosy.
U fondu testamentárního zatím panují dohady, zda je v případě jeho zřízení až okamžikem smrti zůstavitele tento fond součástí pozůstalosti či nikoliv. Na tuto otázku v tuto chvíli právní řád České republiky nemá odpověď. Odborná veřejnost se zatím přiklání k názoru, že na podíl z takto zřízeného fond budou mít nárok tzv. nepominutelní dědicové. V praxi nám v situaci, kdy se nezmění v tomto směru legislativa, tak až ustálená judikatura dokáže na tuto otázku odpovědět.
Svěřenské fondy a exekuce
Svěřenský fond lze využít i jako formu ochrany majetku před potenciální exekucí. Zde je třeba zdůraznit slovo „potenciální”. Svěřenský fond dokáže ochránit majetek v případě, že je do něj tento vložen ještě v době, kdy je exekuce v nedohlednu. V takovém případě je pak majetek plně oddělen od osoby zakladatele a stává se tak nepostižitelným.
Avšak v případě, kdy by zakladatel majetek do fondu vložil až za situace, kdy mu exekuce reálně hrozí, či ji dokonce proti sobě již vedenou má, je prakticky jisté, že soud takový převod majetku zpětně zneplatní a ten se tak exekučně postižitelným stane.
